úterý 30. srpna 2011

INEKCE-KNIHOVNA-POŠTA.

V pondělí jsem jela do nemocnice na svou dávku (B) , ten den jsem ani nebyla unavená, bylo celkem příjemé počasí...


Schody u naš knihovny

Na poslední schodě .. úd panenky s hřebílem v zemi uložen..
Odraz ve výloze naší knihovny


Ehmm muj obličej, prosím tak vypadám bez líčidel 83 a po cestě z nemocnice.                    Vybledlá a kruhy pod očima xD



Jednou budu známá jako ta co si fotí nohy..
Ten den jsem posílala sukni Baby Usagi, doufám že bude dívka která si jí koupila zpokojena .... 



A také jsem se citila zvláštně, už  jste někdy měli pocit zamilovanost do určité chvíle, dne.....
      Stává se mi často že jdu ven a cítím pocit intenzivní lásky ,cítím se být krásná, krásná v dušy. 
Tak volná ,svobodná ....
  Jednou jsem o tom to mém stavu říkala kamarádce, ta říkala... že mě v tyto chvíle navštěvude sám Bůh... 
Je to jeho láska co mnou prostupuje.. o,O
         HMM já však nejsem věřící, na opak jsem pohan jak poleno... Nevím co je to za sílu , každopádně bych chtěla  aby se lidé citili stejně plni lásky, krásy a úcty tak jako já.

2 komentáře:

  1. Mám moc ráda Tvé články s fotkami, i když fotíš třebas jen svůj stín... má to vždy takovou snově kouzelnou atmosféru!

    K tomu poslednímu odstavečku, přihodím pár slůvek. Také ten pocit znám, je tak nádherný... chci se naučit jej v sobě uchovat napořád, leč zatím se mi dařívá jej zachytit jen občas. Takový pocit, zamilovanosti a štěstí, třebas jen kvůli malé mezeře mezi kachličkami na chodníku, ve které se zelená tráva. Tehdy mám na tváři velký úsměv a říkám si: "To je tak roztomilé!"

    Myslím si, že Tvá kamarádka má pravdu. V tu chvíli se propojuješ s Bohem. A to, že jsi pohan, přeci vůbec nevadí! Bůh je jen jeden jediný, bez ohledu na to, jakým jménem jej nazýváš, a jakým způsobem jej vyznáváš. Nemusíš se hlásit k žádné víře, můžeš uznávat jen Přírodu jako boha. Je jedno, jaké jméno a obraz mu dáš. Ta podstata, síla a láska, co se v něm ukrývá, se nezmění.

    OdpovědětVymazat
  2. DĚKUJI TI Petinko květino <3
    Děkuji, za to že mi díváš naději že tenhle bolg neni mrtev, že si sem nepíšu jen tak do éteru (ale i tak bych ho psala XDDDD)

    Děkuji že chápeš mé pocity a netukáš si na čela nad tím že mě fascinuje spadlé jablko, ze stromu které každý den sleduji ... Jak mění svoů podobu... a myslím při tom na to jak je to krásné a smutné.

    OdpovědětVymazat

TVÉ jméno prosím:
DĚKUJI :-*